Historie festivalu

Z části převzato z publikace Hanky Hosnedlové "Festival trampských písní (Písničky s vůní jehličí)"
Novější doplňky Jiří "Fred" Jedlička.

image27Z přihlášených 21 skupin nakonec přijelo zahrát celkem 17.
V pátek ve 21:00 hodin místního času byl na koupališti zapálen slavnostní festivalový oheň u něhož se představila většina přihlášených skupin.
Z obou předkol vybrala během sobotního dopoledne odborná porota nejlepší skupiny do večerního finále, stejně tak diváci svým hlasováním do finále poslali své favority.

Vzhledem k tomu, že u jedné skupiny nedošlo ke shodě mezi diváky a porotou, nakonec do finále postoupilo celkem 9 skupin.
V průběhu sobotního dne měli diváci možnost shlédnout ojedinělé archívy, které ve světě nemají obdoby: Archiv Trampských Písní a Archiv Trampských Osad.
Večerní program byl zahájen nejprve okénkem hostů, ve kterém vystoupila populární skupina Ozvěna z Brna, která tento festival v minulosti vyhrála již třikrát a která právě zde před lety zde vystoupila s premiérou písničky "Don Diego" která se po vystoupení v Horním Jelení mezi kamarády rychle rozšířila.
Přítomní diváci rovněž využili možnosti zakoupení příležitostných festivalových odznaků a pohlednic.
Odborná porota ve složení : manželé Černí z Českých Budějovic, Marta Bustová z Chocně, Pavel Pichner z Chocně a Pavel Smolka z Petroviček rozhodla o tomto pořadí :
1. Kamarádi Staré řeky – Beroun,
2. Brzdaři – Olomouc,
3. Chrpa – Chrudim,
4. Býbr – Olomouc,
5. Co dům dal – Choceň,
6. Kati Brno,
7. Trampská sešlost pozůstalost – Kuřim,
8. B.P.T. Zlín.

Nejlepším zpěvákem byl vyhodnocen kamarád Večeřílek ze skupiny "Co dům dal".
Nejlepším hudebníkem byl vyhlášen Luboš Hruška z Pozůstalosti.
Za nejlépe zahranou píseň do 50 let byla vyhodnocena skupina Kati Brno.
S nejlepší vlastní tvorbou přijela skupina Býbr s písní "Ledová kletba".
Nejmladším trampíkem byl Radimek Bíňovec z Pardubic, který se narodil teprve 17.3. 2008.
Nejvzdálenějšími diváky byli zase kamarádi z Bratislavy a Leopoldova.
Celý festivalový maraton provázeli svým mluveným slovem kamarádi Ota Kolář ze Sezemic a Roman Dostál z Chrudimi. Za zvukový pult se usadil kamarád Lukáš Faltus z Kunčic. Cenu diváků, z rukou pana starosty Petra Tupce převzala vítězná skupina Kamarádi Staré řeky a tak došlo ke shodě poroty a diváků o nejlepší skupinu letošního festivalu.
Festival byl zakončen v neděli dopoledne spuštěním festivalové vlajky za zvuků kytar vítězné skupiny Kamarádi Staré řeky.
I letos si svatý Petr neodpustil alespoň trošku účastníky pokropit, to už v tomto termínu taková letitá tradice.

První trampská píseň v Jelení zazněla na "Večeru trampských písní", pořadu, který v lednu 1972 zorganizovala Základní organizace Socialistického svazu mládeže TESLA Horní Jelení spolu s T.O. Zlatá řeka.
Vystupovaly zde trampské skupiny Stoprocentní z Pardubic a Zuzanka z Černé za Bory. Na tomto večeru měla svoji premiéru píseň "Sedm žlutejch kamínků" od Heleny "Lili" Mandysové z Pardubic Celá akce se konala v domě požárníků v Horním Jelení a hlediště bylo zaplněno do posledního místa.
Obě skupiny provázel mluveným slovem Fred - Jiří Jedlička z Holic. Na malém jevišti se skupiny střídaly po 3 až 5 písních. Skupiny měly velký úspěch a pro četné žádosti diváků, museli pořadatelé tento večer opakovat v březnu téhož roku, kdy sál byl doslova přeplněn. I tento večer konferoval kamarád Fred z Holic. Diváky, až na malé vyjímky, byli trampové, ale v Horním Jelení se začalo mezi občany o trampských písničkách hovořit. Tyto večery daly základ veřejným vystoupením skupin na Jelení, hrajících trampskou píseň.

Zrodil se nápad o uspořádání festivalu trampských písní s celostátní účastní skupin i diváků. Nápad se všem líbil a začalo se jednat. Na příslušných úřadech o tom zprvu nechtěli ani slyšet, ale po několika návštěvách v Praze se nakonec museli smířit s myšlenkou, že na Jelení festival bude.
Byla pouze jediná výhrada, aby název nezněl "Celostátní festival trampských písní", ale jenom "Festival trampských písní", i když účast má celostátní význam.
Stálo to mnoho času a úsilí, ale nakonec všichni byli rádi, že se to podařilo, zejména pro velké pochopení a pomoci tehdejšího předsedy Městského národního výboru v Horním Jelení Antonína Koblížka a vedení provozovny TESLA v Horním Jelení. O malém městečku uprostřed lesů se začalo živě diskutovat v mediích i u táborových ohňů.

První startovní ročník nesl červnové datum roku 1972 a konal se na místním koupališti. Stylové pódium na valníku bylo ozdobeno břízkami, hangáry před koupalištěm byly určeny pro ubytováni vystupujících a půl tisícovky diváku sedělo pod sirým nebem. Dvě předkola prosela 14 zúčastněných skupin pro večerní finále, z něhož vzešli vítězové, kteří byli mimo jiné odměněni klasickými trampskými plackami. Mluvené průvodní slovo tehdy obstaral kamarád Racek z TO Samotář.
Ve vítězné trojici prvního festivalového ročníku se umístily skupiny 1. Savana (Hradec Králové), 2. Slimáci (Česká Třebová), 3. Falešní hráči (Praha).
Zkušenost ze startovního festivalového dění jasně svědčila pro zachování dosavadního programového řádu i termínu, ale hovořila proti pořádání koncertních vystoupení na venkovních otevřených prostorách koupaliště, které se negativně podepisovaly na práci zvukové techniky. Pro další rok bylo tedy zvoleno prostředí místní sokolovny a ubytovací provizorium bylo přestěhováno blíže ke hřišti.

Životaschopnost nového festivalu potvrdil zájem kapel, kterých se druhého ročníku přihlásilo 23 ale dostavilo se jich pouze 14. Mezi nimi i skupina Slza z osady Údolí děsu a Island s Kapitánem Kidem. Přijel dokonce i známý trampský písničkař Pedro Mucha, který společně s Petrem Čížkem z Prahy, Oldou Plíhalem ze Stříbra, Mílou Holancovou z Chocně a Jiřím Fredem Jedličkou z Holic zasedl i v porotě.
Okolo pěti stovek posluchačů soutěžním kláním prováděl konferenciér Jaroslav Páral z Jaroslavi.
Placky vítězů si tentokrát odvezly skupiny v tomto pořadí: Island, Slza a Kamarád. A na mimosoutěžni vystoupení Kapitána Kida u táboráku po skončení finále se s nostalgií vzpomíná dodnes. Stejně jako na slunečné počasí, které festivalu nadělil svatý Petr.

Nicméně festivalová myšlenka nezemřela. Duchovní otec trampského festivalu Fred spojil své síly s kamarády Rančem a Milošem a znovu se pustili do boje za tuto písničkovou přehlídku. Po mnohých jednáních se jim podařilo festival opětně prosadit a uvést podruhé do života.
Zdá se, ze magickým číslem festivalu se stala čtrnáctka, protože z přihlášených 17 skupin se jich opět dostavilo přesně 14.
Ceny vítězů si odvezli v tomto pořadí Cestáři (Praha), Vodáci (Pardubice), Stoprocentní jezdci (Pardubice), DDT (Valašské Meziříčí), Jezdci (Pardubice), Poutníci severu (Staré Ždánice), Peřeje (Choceň), Povidla (Loučka u Zl.), Raubíři (Přerov), KMB (Holice), Kačer a Zuza (Černá za Bory). Jejich muzikantské kvality hodnotila porota ve složení Miloš Pilný (Pardubice), Václav "Vácha" Skála (T.O. Klučanka, Sezemice), Josef "Meky" Novák (T.O. Niagara, Pardubice), Arnošt "Keňa" Novotný (TO Wild West, Přerov) a kamarád Jarda z pardubické skupiny Ženáči. Ze stejné skupiny byl Gregor Vavřina, který celým hudebním kláním provázel mluveným slovem. Tento ročník opět s pohodovým letním sluncem navštívilo kolem čtyř set posluchačů.