44. Festival trampských písní v Horním Jelení se konal tradičně v posledním květnovém víkendu na louce mezi RZ Radost a Norou. Znovu se potvrdilo, že umístění festivalu pod stan na louku festivalovému dění prospělo. Festival získal skutečně trampskou tvář a soukromí, které prospívá jak návštěvníkům, tak obyvatelům Horního Jelení.

V tomto roce nás leccos překvapilo. V první řadě počasí, které po řadě dnů plných deště a chladna vykouzlilo azurovou oblohu a teploty kolem dvacítky. I to přispělo k tomu, že festival navštívilo 232 platících diváků a zaznamenali jsme dalších 222 účastníků z řad pořadatelů, zúčastněných kapel a hostů festivalu. To znamená, že se v Horním Jelení letos sešlo více jak 450 posluchačů a obdivovatelů tohoto žánru. Znamená to, že počet návštěvníků má soustavně stoupající tendenci a to nám dělá radost.



V pátek večer vzplál slavnostní oheň, který již 44 let spolu s vlajkou stoupající na stožár zahajuje celý festivalový víkend. Úvodní slovo pronesl Plavčík, "kapitán" celého festivalu, a předal mikrofon René Rackovi Matláškovi, kterého známe jako kapelníka ostravské skupiny MAROD. Ten provedl účastníky slavnostního večera s vtipem a grácií. U ohně vystoupilo několik kapel, které se pak v sobotu účastnily soutěžního klání, a také další hosté.

Sobotní ráno přivítalo účastníky sluncem a modrou oblohou. Probuzení nepotěšilo několik stanujících účastníků, kteří zaznamenali nevítanou návštěvu ve stanech. Snažíme se podobným incidentům zabránit, upozorňujeme, varujeme, bohužel k těmto nemilým událostem na shromážděních s takovým počtem účastníků dochází. Mrzí nás to, ale naštěstí to byl jediný negativní jev tohoto festivalu.



Přihlášených 13 kapel nás také potěšilo jak počtem, tak jejich vyrovnanou úrovní. Do večerního finále postoupilo 9 nejlepších a jejich konečné pořadí bylo dalším překvapením festivalu.

Jako první se umístili GRAJCIAR z Bratislavy a na dalších místech CAMNA z Litoměřic, T.H.S. BRZDAŘI z Olomouce, OTISK z Nového Rychnova, CHRPA z Chrudimi, STAŘÍ PRDI z Brna, T-QUARTET z Pardubic, CO DŮM DAL z Chocně a HUDLAŘI z Brna. Historicky poprvé, jako zahraniční účastník, dostala výborná kapela Grajciar i Cenu diváka. Posluchači ocenili vokály a u česky zpívaných písní brilantní češtinu. A do třetice si Grajciar zaslouženě převzal i ocenění za nejlépe zahranou píseň do roku 1950. Druzí, litoměřičtí Camna, se chlubí cenou za výkon kytaristy Jirky Chábery a brněnští Staří Prdi si odnáší ocenění za nejlepšího zpěváka - tím byl letos Jiří Píďa Látal.

Hlavním hostem festivalu byla letos kapela B.P.T. ze Zlína, loňský vítěz. Její dva členové zasedli v odborné porotě, které předsedal Bedřich Šedifka Röhrich, který také jako host ozdobil festivalové pódium a při závěrečném vyhlášení si opět letos odvážel ocenění pro nejstaršího účastníka festivalu. Jako další host vystoupil Tulák Charlie, také náš tradiční účastník. Všichni hosté sklidili, stejně jako soutěžící, bouřlivý potlesk a UMÍ.

Soutěžní maraton uváděl Martin Drn Nýdr, který patří mezi tradiční jistoty festivalového dění a svým klidem pomáhá k udržení nálady i pořádku v průběhu celého dne.

Když mluvíme o festivalu, musíme též zmínit skvělý výkon také již tradičního zvukaře Lukáše Áška Faltuse, kterého si pochvalují všechny kapely.

V sobotu ocenili účastníci i tradiční doplňkové programy festivalu.

Mobilní trampské muzeum, kromě rozsáhlé expozice, kterou pravidelní návštěvníci znají, představilo i novinky a v přestávce mezi prvním a druhým soutěžním předkolem slavnostně odhalilo nové panely osad T. O. Medvědi a T. O. Mimo zákon. Jiří Fred Jedlička oficiálně pozval účastníky festivalu na 4. Muzejní potlach, který se koná od 4. do 6. října letošního roku.

Trampské archivy letos navštívily festival v plném počtu všech spolupracovníků.

V loňském roce jsme poprvé představili nejmenším účastníkům dětský koutek, který letos doplnila další atrakce pro děti, kterých se v zázemí festivalu batolí čím dál víc, krásní koně, na kterých se malí desperáti mohli svézt. Letošní nejmladší účastník byl 8 měsíční trampík z Hradce Králové. Těší nás účast mladých na festivalu. Potvrzuje to naše přesvědčení, že tramping a trampská píseň žijí a mají co říct dalším generacím.