Máme za sebou 49. ročník Festivalu trampských písní, který se letos konal ve dnech 23. až 25. května 2025. Jako každý rok jsme se trochu obávali počasí. Déšť naštěstí přišel jen těsně před akcí, po zbytek dní bylo slunečno, ale zejména v nočních hodinách poměrně chladno. Kromě tradičních soutěžních kategorií jsme tedy přemýšleli i o vyhlášení kategorie hudebník s nejvíce zmrzlými prsty či divák s největším počtem vrstev oblečení.

Festival byl zahájen již tradičně v pátek vzplanutím slavnostního ohně. Letošními zapalovači byli kamarádi na vozíku, kteří na festival dlouhá léta jezdí. Přestože se koná v přírodě, je naší snahou akci zpřístupňovat i lidem s omezenou možností pohybu, například bezbariérovou toaletou. Při pohledu na vlajkoslávu u ohně se ukázalo, že za námi přijelo mnoho zástupců různých osad a trampských uskupení z Čech, ale i Slovenska. Během pátečního večera předvedlo svůj hudební um několik kapel. Vystoupení hosta - skupiny Bílá kost Choceň - připomnělo atmosféru nejstarších ročníků festivalu.

 

V sobotu se na soutěžním pódiu postupně vystřídalo 15 kapel z celé republiky. Nutno konstatovat, že všechny zúčastněné skupiny předvedly instrumentální i pěvecký projev na velmi vysoké úrovni a pro porotu bylo opravdu těžkým oříškem vybrat ty, které postoupí do finále. Ocenili jsme, že kapely zvolily nelehká vlastní provedení starých písní, někdy v klasickém, jindy i netradičním modernějším pojetí. Zároveň se předháněly i v tom, jak zaujmout diváky i porotu – humorem či zapojením hlediště do sborového zpěvu. Finále bylo skvělým koncertem kvalitní trampské hudby a porota měla velmi těžké rozhodování. Lítý boj se sehrál o Cenu diváka, kdy nakonec tuto cenu obdržely se stejným počtem hlasů kapely T.H.S. Brzdaři a G#zdi.Doslova žně zaznamenal Mňau mňau band, který nasbíral čtyři ocenění v různých kategoriích.

Sobotní podvečer byl zpestřen vystoupením hostů. Béďa Šedifka Röhrich je festivalu příznivě nakloněn  a ve svém vystoupení  střídal vlastní  písně s písněmi z archivu  prvorepublikových autorů. Kytarista Milan Ranč Belza předvedl tři písně trampského písničkáře Jiřího Sinta Nekvapila. Zlatým hřebem podvečera pak bylo účinkování legendární brněnské kapely Ozvěna, která navštívila festival tentokrát jako host a zavzpomínala na vlastní soutěžní účast v minulosti.  Diváci si většinu písní zpívali s nimi.

Jako každý rok se víkend překlenul rychlým tempem a v neděli nás spuštění vlajky přiblížilo k půlstoletí ročníku festivalu, který se bude konat 29. – 31. 5. 2026. Již teď se zamýšlíme nad tím, jak oslavíme tuto úctyhodnou číslovku a čím Vás překvapíme. Věříme, že se i do příštího roku podaří přenést přátelskou hudební atmosféru, a to, že hudební nástroje budou utichat až k ránu.

 AHOJ na 50. ročníku uprostřed hornojelenských luhů a hájů!

 

Přihlášené kapely:

Archa Praha, Ajeto Praha, B.P.T. Zlín, Co dům dal Choceň, Country Colaps Pardubice, Doktoři Praha, Domüno Česká Třebová, G#zdi Ostrava, Hudlaři Brno, Chrpa Chrudim, Mňau mňau Band Ouřece u Picavy, T.H.S. Brzdaři Olomouc, Satisfakce Praha, Smečka Jihlava a T-kvartet Pardubice.

Cena diváka:

G#zdi Ostrava a T.H.S. Brzdaři Olomouc

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Výsledky finále dle poroty:

1. 1. Chrpa
2. 2. Mňau mňau band
3. 3. Ajeto

Nejlepší zpěvák:

David Šelemberk - Mňau mňau band

Nejlepší instrumentalista:

M. Ryba – housle – Doktoři

Nejlépe zahraná „povinná“ píseň:

Cizinče stůj - Mňau mňau band

Nejlépe zahraná píseň z vlastní tvorby:

1. 1. Brzdař – T.H.S. Brzdaři
2. 2. Vlčí stopou – Smečka
3. 3. Rozbřesk – Mňau mňau band

Nejmladší účastník:

Sára Balcarová Slatiňany (1,5 roku)

Nejstarší účastník:

Béďa  Šedifka  Röhrich (90 let)

Nejvzdálenější účastník:

Helenka z Minnesoty (USA)

Porota:

Dagmar Marešová

Jan Jelen Novotný

Ondřej Ori Dachovský

Jiří Sint Nekvapil

Jan Španěl Vejvoda

Konferenciéři:

René Racek Matlášek

Martin Drn Nýdr

Mistr zvukové techniky:

Lukáš Ášek Faltus a jeho pomocník Miloš Dědek Chládek

 

 

 

 

 

 

 

 

 

foto: Hana Kabešová, Karel Beránek, Tomáš Hodr